Zkoušky jsou za námi!

Drahý, Deníčku. Mám už po zkouškách a momentálně ležím v kotli na posteli a na protější posteli spí Char. Ještě než jsme ale odjeli na prázdniny, tak se toho dost stalo. Všimla jsem si docela pěkného obrazu v naší společenské místnosti. Společnost dámy z vedlejšího obrazu mu musela jistě vadit a se mnou a Char bude mít rozhodně lepší společnost! Když jsme dělali zkoušku z lektvarů, která mi mimochodem moc nešla, protože i když jsem dělala vše tak jak se má, tak ten lektvar ne a ne se povést, vtrhl do třídy Carter. (Ten už zkoušku měl za sebou, Deníčku.) Šlo o to, že ve vstupní síni u bodů hořelo. Ani se nedivím, asi se někdo naštval, že vyhrává nebelvír. Ředitel, který nás na zkoušku měl, okamžitě běžel zkontrolovat situaci. Já ani pořádně nevěděla, že je to ředitel až do doby než mě opravil, že není profesor, když jsem prosila o nové přísady. Taková ta hnědovlasá holka s mírným irským přízvukem to prý uhasila. Myslím, že Faye. Jo je to ona, ta s námi vlastně pracovala na těch šutrech. Další specialitkou bylo to, že Mark Hover přišel na zkoušku z přeměn v pyžamu! Směšné, na to, že to má být chrabrý lev. V den odjezdu jsem se bála, že to nestihnu, ale nakonec mi balení a vše vyšlo krásně. Sice nějaké věci mi musela brát v kufru Char, protože si už dřív kupovala kufr navíc, ale podařilo se mi vše nějak někam vměstnat. Odjížděli jsme kočáry a já jela s Char a Ethanem. Dokonce jsme viděli jakési stvoření, které nám mávalo! Samozřejmě jsem na tu příšerku zamávala zpátky, podle mě je to ta, co nám plave někdy okolo pokojů. Ve vlaku jsme jeli v kupé ještě s Hugem, Lucasem a Finnem. Finn většinu cesty spal a pak se šel projít, zatím co my jsme probírali prázdniny. Což mám pro tebe úžasnou novinku, Deníčku! Pojedeme s mými rodiči, Char a Ethanem do Tokia!! Není to super? Rozhodně ti pak napíšu naše zážitky!

No a asi se ptáš, Deníčku, jak trávím zatím těch pár dní v kotli. No samozřejmě nakupováním! Už jsem si koupila nové krásné spodní prádlo, pohodlnou noční košilku, co se mi nádherně hodí k mým chlupatým botičkám, co jsem si koupila k Valentýnu, od Char jsem dostala úžasné body, já jsem Char kupovala černé tenisky a tak. Prostě super! Stihla jsem si už pořídit učebnice a sadu na lektvary, dokonce jsem si už i vybrala peníze v bance a nevím co ještě. Ale jednou když jsem byla v tom drahém obchodě s oblečením za mnou přiběhl Hover a ten Michael Groob, nebo jak se jmenuje. Groob podle mě ani nejel s námi do školy, kdo ví teda, co je to vůbec zač. Groob tam mlátil Hovera, který prý nic neudělal. Groob za nim prý přišel v Kotli a začal ho mlátit. Snažila jsem se je od sebe nějak dostat, ale nešlo to. Pak se Mark schovával za mnou, tak jsem ho aspoň kryla rukama. Objevil se tam Ethan a myslím, že Anet Tow, nebo jak se jmenuje. Tow bránila Marka a Groob se s ní pustil do hádky, která byla dost přes čáru. Radši jsme s Ethanem usoudili, že bude lepší zmizet. Kdo by se taky chtěl připlést k takovému omezenci jako je Groob. Už jsem ho pak nepotkala, takže snad zmizel někam hodně daleko. Mimochodem, Deníčku, ten Groob mě minulé léto zval na pití a odněkud věděl moje jméno! No chápeš to? Samozřejmě že jsem toho pošetilce odmítla. Každopádně Hover byl pak na kakau s Tow, ale pořád se z toho dost klepal. Asi si, ale říkáš proč jsem ho tam chránila, co? Když jsem si z něj dělala ještě nedávno legraci, že má hnusné oblečení a že se chlubí, že bude mít nové koště. Jako neudělala jsem moc, ale podle mě by se mu jen tak neubránil. A podle mě s Hoverem, nebo díky Hoverovi, zažijeme ještě dost legrace!

Miliony hvězdiček, tvá Avaline.