Vánoční období

Drahý, Deníčku. Zase se toho událo spoustu! S Ethanem a Lucasem jsme se rozhodli stavět pevnost ze sněhu, šlo nám to pěkně od ruky, akorát Lucas pak někam odešel a my s Ethanem jsme šli na večeři. Potom, co se Char napůl povedlo přiotrávit pití v síni herelexem, jsme se s Ethanem vrátili k naší stavbě pevnosti. Dopracovali jsme se až k postavení celé zdi, ale stavbu druhého patra jsme nechali na jindy. No a jelikož jsme měli hlad, a s prázdným žaludkem by se nám špatně usínalo, tak jsme se vydali ještě do kuchyně. Když jsme odcházeli, tak jsme se snažili být co nejvíce opatrní. Vykoukli jsme zpoza rohu u kuchyně a tam už stála profesorka LaMalet. Sprintovali jsme tedy až na kolej, ale asi si nás všimla. No, deníčku, ne asi, ale určitě jo, protože když jsme seděli na koleji, už bez svých zimních oblečků, za gauč přilétla sova. Zvedla jsem se a myslela jsem si, že se jenom zatoulala, ale naštvaně nám odhodila na zem obálky a odlétla pryč. V dopisech stálo, že se ráno máme dostavit k profesorce. Co taky čekat, že, Deníčku?

Další ráno po snídani jsme už byli na cestě za paní profesorkou. Ta nám s láskou předala kýble a poslala nás uklízet před jedné profesorky, kterou já teda osobně neznám, kabinet, kde to někdo znečistil hnojůvkou, tipuji. A Mark Hover, který tak rád v kotli chodil na záchody za rodiči, si postupně vodil bandy lidí z nebelvíru, aby se podívali na to, jak čistíme hloupý prostor před kabinetem. Deníčku. Dokážeš si to představit? Mě by teda ani ve snu nenapadlo, že někdy budu čistit podlahu a ještě se mi přitom bude smát Hover. Ale když to vezmu z druhé stránky, ponižující to zas až tak není. Aspoň to teď vypadá, že jsme s Ethanem provedli fakt něco hodně cool a někdo to nemohl vystát. Pak se tam vyskytl Lucas, který na nás měl dohlížet, ale když nám chtěl pomoct a vyčistil kousek podlahy kouzlem, začal křičet obraz nad mojí hlavou, že to všechno práskne. Tak jsem té dámě z obrazu slušně řekla, že už asi nikam moc nedojde a pak už mi nějak bylo jedno co si tam piští. Ještě se k nám na minutu přidala nějaká holka z nebelvíru. Už ani nevím, kam pak zmizela. Ještě jsme čistili kousek kabinetu profesorky, kam se nějakým způsobem dostal bordel z hnojůvky.

Pak už to bylo veselejší, sice nám s Ethanem smrděli ruce po gumových rukavicích, ale přišly objednávky od Madame Malkinové. A komu neudělá radost pořádný balík s oblečením, že, Deníčku? Sice ten doručovatel moji objednávku neměl, což mě trošku naštvalo, ale pak volala naše kolejní, že mám objednávku u ní. Takže super! No a abych nezapomněla. Byly i vánoční trhy. Tak jsem Char a Ethanovi objednala nějaké věci a pár věcí jsem nakoupila od ostatních studentů.

Co jsem se tak všimla, tak dost slečen šlo na vánoční hostinu vystrojených. No, doma bych asi taky měla něco společenského, ale myslím si, že moje maskáčová bunda, kulich od Char a bílé tenisky jsou mnohem lepší. Každopádně po hostině jsme skoro do rána s Ethanem a Hugem seděli na koleji a hráli jsme pravda nebo úkol. Byla to docela zábava. Ráno jsem si rozbalila dárečky. Musím říct, že byly dost cool. Hlavně boty s nápisem Linkin Park od Ethana!

To bude pro dnešní zápis vše. Miliony hvězdiček, tvá Avaline.